CESTY PIVA

HISTORIE PIVA VE SVĚTĚ 1. Díl

Princip přípravy je po staletí stejný, ale postupně se významně zdokonalovaly jednotlivé technologické kroky a zařízení. Primitivní přípravu piva postupně nahradila řemeslná výroba a v polovině 19. století průmyslová výroba. Za kolébku piva se považuje Mezopotámie, oblast tzv. úrodného půlměsíce mezi řekami Eufratem a Tigridem. Již v 7. tisíciletí před n. l. zde pěstovali obilí Sumerové, Akkadové, Babyloňané a Asyřané. Předpokládá se, že pivo bylo objeveno náhodně, díky tehdejšímu skladování obilí v hliněných nádobách. Do některých nádob nejspíše natekla voda a došlo ke kvašení, jehož výsledkem byla voda s příjemnou omamnou chutí. Následně se začaly z obilí připravovat kvašené nápoje cíleně, což byl jakýsi druh piva Sumery nazývaný kaš, Babyloňany šikarum. Vaření piva bylo do rozvoje technické metody jeho přípravy většinou doménou žen.

Sumerské pivo kaš bylo na rozdíl od současného piva připravováno bez chmele, který v té době ještě nebyl znám. Kaš vznikal z ječného chleba a sladu, které byly společně umístěny do velikého džbánu, ve kterém docházelo ke kvašení. Bez přítomnosti chmelu kaš nikdy nezískával hořkou chuť a pro její dodání se muselo využívat jiného postupu. Většinou to bylo pražením chleba v horkém popelu, či přidáváním zelené hořčice, či sezamových semínek. Po objevení kvašení sladu začalo vznikat mnoho druhů piva, které se od sebe lišily barvou a chutí. Okolo roku 3. tisíce př. n. l. bylo pití piva rozšířeným zvykem. Tehdejší pivo nepodstupovalo proces filtrace, což mělo za následek přítomnost velkého množství mechanických částic a pivo nebylo čiré. Z tohoto důvodu se pro pití využívalo obilné stéblo, které fungovalo jako brčko.

O tisíc let díve v Chammurapiho zákoníku z 2. tisíciletí př. n. l. pocházejí i první zmínky o veřejných provozovnách, kde bylo možné pivo zakoupit. Zákoník upravoval tresty pro nepoctivé šenkýře, pro které mělo být trestem vhození do vody. Další záznamy o přípravě piva pocházejí ze starověkého Egypta, který je občas považován za kolébku objevu piva. Staroegypťané nazývali pro kvasící nádobu používanou při výrobě slovo „namset“, které nejspíše pochází z akkadského slova namzítu. Egypťané používali pro výrobu piva ječmen, ze kterého vyráběli slad a různé typy pšenice, jako náhradu za chmel. Absence chmelu pak měla za následek, že pivo mělo nasládlou chuť. V době Antiky se pivo dostalo na okraj zájmu, jelikož konzumaci jasně dominovalo víno v oblasti Středomoří a medovina v oblastech Evropy obývané Kelty. Oproti tomu germánské kmeny i nadále preferovaly výrobu a konzumaci piva.

Mezi další oblasti, kde byla konzumace piva hojně rozšířená patří oblasti pod nadvládou Vikingů v oblastech severní Evropy. Pivo se zde ale konzumovalo teplé a současně zde došlok objevení metody, která umožňovala výrobu silnějšího piva. Jednalo se o metodu tzv. vymrazování piva, během kterého pivo zmrzlo a vzhledem k rozdílné teplotě tání vody a alkoholu došlo k nárůstu obsahu alkoholu v pivě. Předpokládá se, že se obsahem alkoholu blížilo k dnešním ležákům. Značné obliby dosáhlo pivo v 19. století, kdy hlavnímu konkurentovi v podobě vína hrozilo zničení hmyzím škůdcem z rodu Phylloxera. V roce 1876 vydává Louis Pasteur dílo Studie o pivu, ve kterém podrobně popisuje novodobou technologii pro výrobu piva, založenou na jeho filtraci a pasterizaci. Během celého 19. století pak poznatky o přípravě, kvašení a filtraci piva jen narůstaly. V roce 1876 byl založen první pivovar určený k masové produkci piva. Stal se jím americký pivovar Budweiser. Ve druhé polovině 20. století došlo ke změně trendů vyrábět většinu piva v masových pivovarech a začaly se zakládat malé pivovary, které se v první fázi objevily převážně na území Velké Británie.

PIVO V NAŠICH KRAJÍCH 2. Díl

Tradici vaření piva přinesli do českých zemí pravděpodobně již Slované, při stěhování národů. Pivo se z počátku vařilo v klášterech, na jejichž pozemcích se také pěstoval chmel. První zmínka o pivu v Čechách pochází z roku 993, kdy český biskup Vojtěch nechal postavit benediktinský klášter na Břevnově a tam začali pivo vařit. V období středověku zaznamenalo vaření měšťanského piva velký rozvoj, ve 13. století vznikly pro vaření piva první právní normy. Později se o vaření piva začala zajímat i šlechta, čímž vznikla mezi měšťany a šlechtou řada sporů. Na dlouhou dobu je následně vyřešila Svatováclavská smlouva z roku 1517, která monopol měšťanů na vaření piva zrušila. První proměna pivovarnictví na racionální výrobní činnost se datuje od konce 18. století pod vlivem učení sládka Františka Ondřeje Poupěte a jeho následovníků.

Významným předělem v českém pivovarnictví však bylo v roce 1842 založení Měšťanského pivovaru v Plzni (dnešní Prazdroj). Pivo bylo spodně kvašené, mělo velmi dobrou kvalitu a stalo se vzorem pro ostatní pivovary. Důležitým mezníkem bylo v roce 1869 zrušení tzv. propinačního práva, které zakládání nových pivovarů omezovalo. Tím se odstartovala zlatá éra českého pivovarnictví, která trvala až do druhé světové války. Po roce 1945 řada uzavřených pivovarů svoji činnost již neobnovila. Během socialistické éry byly v Československu postaveny pouze dva nové pivovary. V posledních letech probíhá velká renesance piva spojená s otevíráním regionálních pivovarů a minipivovarů. Spotřebitele na menších pivovarech láká zejména rozmanitá nabídka produktů. Současný počet pivovarů je i podle nejoptimističtějších zdrojů okolo 120 činných pivovarů ??? Našel jsem, že několik set – kolem 350.

JEDINEČNÉ

Unikátnost českého piva tkví především v ryze českých technologických postupech a kvalitě použitých surovin pocházejících z vybraných oblastí. České pivo vyniká sytější barvou, plnou chutí, výrazným chmelovým aroma a samozřejmě také intenzivní hořkostí. Silnější intenzita hořkosti přitom podporuje proces trávení a je zdrojem podnětů k dalšímu napití. Možná proto to nikdy neskončí jen u „u jednoho“.

UNESCO

Česká pivní kultura, tradice výroby českého ležáku i samotný věhlas českého piva jsou známy po celém světě. Z tohoto důvodu usiluje Český svaz pivovarů a sladoven o zápis naší národní pýchy na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Cílem této snahy je především poukázat na hrdost a tradici pivovarnictví v naší zemi. Zápis by měl přitom prospět nejen pivní kultuře, ale také rozvoji pivní turistiky – například v podobě znovuobrozeného nárůstu minipivovarů a návštěv pivovarů coby technických památek. Předpokládá se, že k zápisu by mohlo dojít v roce 2026. Holt české pivo je jen jedno. 

DRUHY PIVA 3. Díl

Pivo je možno dělit podle různých kritérií. Tradičně se dělila podle stupňovitosti, nyní správně nazývané extrakt původní mladiny (EPM), tj. podle původní koncentrace mladiny, založené na výpočtu koncentrace alkoholu a skutečného extraktu. Výsledná hodnota se uváděla v hmotnostních procentech. Označována byla od 8° až po nejtvrdší 27,6° pivo Schorschbräu (nejsilnější pivo na světě), které ve výsledku obsahuje 57,5 % alkoholu.

Piva se dále dělí na piva výčepní (8°–10,99°), ležáky (v rozmezí 11°–12,99°) a speciální (nad 12,99°) a také podle způsobu kvašení na svrchně, spodně a spontánně kvašená piva. Nejtypičtější druhy v Česku jsou spodně kvašená piva výčepní a ležáky. To však nejsou jediné druhy piva. V roce 1997 se přešlo v Česku na nové dělení, které lépe odpovídá zvyklostem Evropské unie. Pivo se začalo dělit na čtyři základní skupiny dle barvy a extraktů původní mladiny před zkvašením, obsahu alkoholu či způsobu konečné úpravy. Základními skupinami jsou skupina světlá, polotmavá, tmavá (z tmavého nebo karamelového sladu) a řezaná piva (při stáčení smíšené z tmavého a světlého piva). Podskupinami pak pivo výčepní, ležáky, speciální, portery, se sníženým obsahem alkoholu, se sníženým obsahem cukrů, pšeničná, kvasnicová, nealkoholická,ovocná a lehká.

SPODNĚ KVAŠENÁ PIVA

SPODNĚ KVAŠENÁ PIVA VZNIKAJÍ ZA KVAŠENÍ, KTERÉ PROBÍHÁ PŘI NIŽŠÍCH TEPLOTÁCH POHYBUJÍCÍCH SE V ROZMEZÍ 8–14 °C.

LEŽÁKY

Po procesu kvašení měsíc a déle leží, od toho ozna- čení ležák.

• PIVO PLZEŇSKÉHO TYPU (PILSENER, PILS) – světlý průsvitný ležák s chmelovou chutí, který se podává chlazený na teplotu 7 – 9 °C. Pochází z Plzně.
• DORTMUNDSKÝ TYP – silnější sladové chuti, méně chmelené a s nižším obsah CO₂. Světlá ale sytější barva oproti Pilsnerům.
• BOCK (KOZEL) – německý nasládlý a silný ležák, s barvou od světle oranžové až po hnědou. Po chází z německého města Einbeck. Často mylně přisuzován Bavorsku, které si jej natolik oblíbilo, že jej považuje za vlastní.
• MÄRZEN (BŘEZŇÁK) – podobný bocku, ale načervenalé barvy. Pochází z Bavorska a název je odvozen od německého měsíce března. Je velmi rozšířen na pivních slavnostech během Oktoberfestu
• VÍDEŇSKÝ LEŽÁK – polotmavé rudé barvy s jemně nahořklou kořeněnou chutí.
• KELLERBIER – německé často nefiltrované pivo.
• OUD BRUIN – holandské tmavší a sladší pivo, bývá poměrně slabé.
• PIVA VÝČEPNÍ Mají oproti ležáku nižší stupňovitost (8°–10°).

---

SVRCHNĚ KVAŠENÁ PIVA

POJEM SVRCHNÍ KVAŠENÍ VYCHÁZÍ Z CHOVÁNÍ KVASNIC PŘI KONCI HLAVNÍHO KVAŠENÍ. SVRCHNÍ KVASNICE VYROBÍ NA HLADINĚ JAKOUSI „KRUSTU“ PODOBNOU TOMU, CO UDĚLAJÍ PEKAŘSKÉ KVASNICE PŘI VÝROBĚ KVÁSKU. SVRCHNĚ KVAŠENÁ PIVA VZNIKAJÍ PŘI TEPLOTÁCH OKOLO 15–20 °C . VZNIKAJÍCÍ KVASNICE JSOU Z HLADINY KÁDĚ SBÍRÁNY A ZKVAŠENÁ MLADINA SE NÁSLEDNĚ UKLÁDÁ DO SUDŮ A NEBO DO TANKŮ, KDE DOZRÁVÁ ZA PŘIROZENÉ ČI SKLEPNÍ TEPLOTY PO DOBU NĚKOLIKA DNÍ AŽ MĚSÍCŮ.

K obvyklému problému svrchního kvašení patří spojování kvasinek s bakteriemi z okolního ovzduší, což znemožňovalo historicky používat tuto metodu v letním období. V současnosti je technicky možné kontrolovat teplotu a okolní atmosféru uměle, takže je možné využívat svrchní kvašení po celý rok. Toto mělo za následek oživení této metody v současnosti.

PŠENIČNÁ PIVA

• BELGICKÁ - V Belgii mu říkají „bière blanche / witbier“ – bílé pivo. Jedná se o pšeničné pivo s obsahem cca 45 % pšenice. Nejrozšířenější belgické „bílé pivo“ se vyrábí ve městě Hoegaarden. Některé druhy obsahují i oves. Do jiných se přidává směs pomerančové kůry, koriandru a dalšího koření. Pije se lehce chlazené cca 9 stupňů Celsia.
• BERLÍNSKÁ PŠENIČNÁ PIVA – Berliner Weisse. Typické berlínské pšeničné pivo, s obsahem pšenice cca 30 %; má nakyslou chuť, nízký obsah alkoholu a je velmi osvěžující. V poslední době se míchá s různými příchutěmi, a tak není problém mít je malinové, jahodové, citronové, mátové, mařinkové atd.
• BAVORSKÁ – jihoněmecká, pocházející z Bavorska
• PŠENIČNÝ BOCK

ALE

Je pivo kvašené svrchně kvasícími kvasinkami. Tyto kvasinky kvasí při teplotách nad 15 °C a výrazně rychleji (v řádu několika dnů). V Británii bylo jako Ale původně označováno nechmelené pivo. Existuje celá řada druhů, světlá, červená, hnědá a temná varianta.

• BRITSKÉ A IRSKÉ – nejvíce rozšířený druh piva
• BELGICKÁ – nejznámější jsou piva označovaná jako Saison – sezonní. Jsou to osvěžující, jemně nakyslá piva občas ochucená bylinkami a kořením.
• AMERICKÁ –

STOUT

Stout je velmi tmavé pivo vyráběné z praženého sladu, které je vyráběno hlavně v Británii a Irsku. Může se podávat i nechlazené.

PORTER

Porter je tmavé pivo podobné stoutu, které je původně z Londýna. Chuťově se jedná o vyzrálé pivo, které se podává chlazené na teplotu 13 °C. Existují i spodně kvašené portery.

PIVO JE MIMOŘÁDNĚ ZDRAVÝ NÁPOJ, IDEÁLNÍ PRO SPORTOVCE A SENIORY 4. Díl

PROSPĚŠNÉ LÁTKY

Pivo je vyráběné z přírodních surovin. Takže pochopitelně kromě vody a alkoholu, který ve velice mírné dávce má pozitivní zdravotní účinky, obsahuje i další přírodní zdraví prospěšné látky. Dnes máme spoustu druhů (typů) piv včetně nealkoholického a ve všech jsou přítomny přírodní antioxidanty. Pivo obsahuje i hořké chmelové látky, které působí jako emulgátory a zároveň působí antimikrobiálně. Řada látek chmele má totiž mírné antibiotické vlastnosti, a zároveň přispívají ke zvýšené hladině estrogenních hormonů, prospěšných především u žen v menopauze. Chmel je už od pravěku používán jako léčivá rostlina. Třeba se už dlouhá léta ví, že chmel navozuje fyziologický spánek. Může to být třeba chmelový polštářek, anebo si dáte jednoduše dvě šišky chmele do hrnečku, zalijete to horkou vodou, zamícháte, vypijete a nádherně spíte.

Dále jsou v pivu aminokyseliny, vitamíny řady B, mikroprvky, protože pivo je vyrobeno z obilných sladů, je v něm poměrně velká koncentrace draslíku. Naopak sodíku je tam velice málo. Z dalších zajímavých prvků je v pivu křemík. O tom v podstatě zase tolik známo není, ale diskutuje se široce, že má velký význam proti lomivosti kostí a diskutuje se jeho úloha i v prevenci Alzheimerovy nemoci. No a pochopitelně pivo obsahuje i hodně energie. Navíc se velice rychle se vstřebává, což je výhoda i nevýhoda. Pivo má vysoký glykemický index. To je vynikající pro sportovce, když chtějí rychle obnovit energii, ale současně je nevýhodou pro diabetiky. Také pro pitný režim je pivo ideální, zvláště slabší nebo nealkoholické. Pro starší generaci je to asi jeden z nejlepších nápojů, ale samozřejmě pivo není vhodné pro diabetiky kvůli vyššímu obsahu alkoholu a nezanedbatelnému obsahu cukrů.

PITNÝ REŽIM

Pitný režim je u některých profesí důležitý, zejména v případech intenzivní fyzické námahy či vysoké zátěže teplem. Pravda, z hlediska ochrany zdraví při práci i obecně jsou jako ochranné nápoje preferovány pitná voda a vody minerální, ovšem zákonodárci připouštějí i konzumaci piva, když stanoví, že k ochraně zdraví zaměstnanců před účinky zátěže teplem je možno poskytnout ochranný nápoj, který nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru a množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento (ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance ovšem alkohol obsahovat nesmí). Stejně důležitý je ale pitný režim i u starších lidí, kteří nedodržují pitný režim (nemívají pocit žízně) a dost často trpívají nechutenstvím. A pivo povzbuzuje chuť k jídlu svými chmelovými látkami. A ještě jedna zajímavost – pivo je beze zbytku vstřebatelné, takže když se ho napijete, vstřebá se, do střev nic nejde, a přesto do sebe dostanete energii a všechny obsažené prvky.

ČESKÉ PIVO

Udržujeme chráněné zeměpisné označení České pivo, a tam, kde je to napsáno, máte zaručeno, že byly použity české suroviny a že byl uplatněn dekokční způsob rmutování, který vede k tomu, že se prospěšné látky velmi dobře extrahují a přecházejí do piva. Což tak není u některých zahraničních piv, kde jedno pivo vypadá stejně jako to druhé, ničím nezaujme a nemá takovou plnost, jako má České pivo. V tomto je tedy České pivo jedinečné. A je to i jeden z důvodů, proč tomu tak je. Český slad je specifický, říká se mu český nebo plzeňský, světlý slad. A všechny ležáky nejméně na poslední chmelení používají žatecký chmel. Chmel patří do čeledi konopovitých se dvěma zástupci – konopím a chmelem. Jak konopí, tak chmel jsou vlastně biochemické fabriky, které produkují spoustu biologicky aktivních látek. Jediný důvod, proč se farmaceutický průmysl vyhýbá jejich komplexnímu využívání, je, že se na tom nevydělá. Nedá se totiž patentovat příroda. Většinou je to tak, že najdete v přírodě daný účinek u nějaké rostliny, z toho izolujete látku, která za to většinově může, tu potom chemicky modifikujete, a patentujete si tu složku, která je jenom mírně pozměněna. Jinak většina našich léků, které běžně používáme, de facto pochází z přírody. Mimochodem, statistiky výroby a prodeje piva za první dva měsíce roku 2024 zaznamenaly nárůst k minulému roku o 7 %, což je docela překvapivé vzhledem k tomu, co se teď říká o spotřebě, že klesá a že se to týká i sudového piva.

DESÍTKU NEBO DVANÁCTKU? 5. Díl

DESÍTKU NEBO DVANÁCTKU?

V dlouhých dobách socialismu se u nás pivo označovalo tzv. stupňovitostí. Neznalost způsobu označování vedla k mnohým pověrám a nepravdivým představám konzumentů, které přetrvávají dodnes.

Například k tomu, že se většina pivařů domnívala, že 10-tistupňové pivo obsahuje 10% alkoholu a 12-tistupňové 12% alkoholu. To by bylo ovšem opravdu silné pivo !!I to byl jeden z důvodů, proč bylo od tohoto způsobu označování piva upuštěno a dnes se piva označují slovními výrazy, což paradoxně vede k ještě větší zmatenosti uživatelů piva.

Označení piva ve stupních znamená ve skutečnosti obsah cukrů ve sladině, měřenou během výrobního procesu piva cukroměrem. Neznamená tedy obsah alkoholu. Stupňovitost se navíc mění během chmelovaru, neboť během vaření se část vody odpaří a stupňovitost mladiny stoupne. Naproti tomu je pravdou, že více stupňů (tj. více cukru v mladině) vede ve výsledku k většímu obsahu alkoholu, ve který se při kvašení cukr nakonec promění. Nová norma označování piva zavádí pojmy Výčepní pivo, Ležák a Speciální pivo. Obecně se dá říci, že:

• výčepní pivo = dřívější 8° – 10° pivo
• ležák = dřívější 11° – 12° pivo
• speciální pivo = 13° a vícestupňové pivo

Pokud chcete porozumět tomu, co značí číslo se stupněm u piva, musíte nejprve pochopit alespoň základy jeho výroby. Jaký je postup, co všechno k výrobě zlatavého nápoje potřebujete, a jaké je nejzásadnější tajemství jeho výroby?

Celý proces začíná tak, že zrna obilí, nejčastěji ječmenu, se namočí, nechají se naklíčit a následně se řízeně suší a tím vznikne slad. Ten se poté rozemele na menší částice (tomuto procesu se říká šrotování pozn. redakce). Drť se v dalším kroku smíchá s horkou vodou ve speciální nádobě zvané vystírací káď. Pak následuje proces zvaný rmutování, který slouží k tomu, aby se z rozemletého sladu uvolnily cukry.

Výsledné dílo se scedí, a tím se získá čirá tekutina, nazývaná sladina. Odpadem procesu je sladové mláto, jímž se dá například přikrmovat dobytek. Ve finále se sladina v mladinové pánvi přivede k varu a přidá se chmel. Poté už zbývá pouze mladinu ochladit a přidat do ní pivovarské kvasnice. Ty mají za úkol přeměnit cukr na alkohol a oxid uhličitý. Následné kvašení probíhá i několik týdnů, a když pivo dokvasí, nechává se zrát a nakonec může být filtrováno, případně pasterováno a posledním krokem je pak už jen rozdělení do plechovek a lahví a prodej zákazníkovi. Stupňovitost piva je odborně označována jako EPM, neboli Extrakt původní mladiny. Rozdíl mezi 10° a 12° pivem znamená, že extrakt původní mladiny buď obsahoval 10 % nebo 12 % extraktivních látek.

Vyšší stupeň značí vyšší podíl rozpuštěných látek, především cukrů, což vede k plnější chuti i barvě piva a i lehce vyššímu obsahu alkoholu. Je ovšem důležité si uvědomit, že stupňovitost piva neudává přímé procento alkoholu v hotovém produktu. Obsah alkoholu závisí hlavně na tom, jak kvasnice přemění cukry na alkohol, kolik cukru bylo použito při výrobě, a také jak dlouho probíhá kvašení Proto je zcela běžné, že může mít pivo stejné stupňovitosti různé procento alkoholu. Například filtrovaná plzeň je mnoha lidmi označována jako „dvanáctka“, alkoholu však obsahuje „jen“ 4,4 %. Pokud vás zajímá hořkost piva, slouží k tomu označení IBU (International Bitterness Units), čili jednotky hořkosti.

Čím je číslo vyšší, tím více hořké pivo očekávejte. Například nápoj s IBU 20 bude výrazně sladší než jiný s hodnotou 62, které bude naopak velmi hořké.

CESTY PIVA 6. Díl

ING. LUDVÍK JEŠÁTKO
BUDOUCÍ ŘEDITEL PIVOVARU

S VÝROBOU A DODÁVKAMI NAŠEHO PIVA SE ROZHODNĚ NESPOKOJÍME JEN KOLEM PIVOVARSKÉHO KOMÍNA

---

KDYŽ SE ŘEKNE PIVO A PIVOVARNICTVÍ. CO TO PRO VÁS ZNAMENÁ?

Pivo a pivovarnictví je dominantní symbol charakterizující naší zemi ve světě. Všichni lidé na celém světě vědí, že když se vysloví název země Česká republika, tak automaticky odpoví, ano, vy máte to vynikající pivo. České pivo je světovým fenoménem, co naše země světu ve vší skromnosti dala a přinesla. Nenajdete dnes v české ekonomice lepší artikl pro vývoz, než je věhlasně proslavená značka českého piva, respektive „brend“ českého ležáku.

V POSLEDNÍCH LETECH VÁS ČASTO POTKÁVÁME V PRAŽSKÉ CENTRÁLE ATT VE STRAŠNICÍCH. JAK SE TO VŠE SEBĚHLO?

Velice rychle již v roce 2020, kdy jsme se blíže poznali s majitelem firmy Miroslavem Zadákem. Poznal, a prověřil si, jak je jeho zvykem, že jsem ta pravá osoba, od které chce pivovar postavit.

PIVOVAR V PETROVICÍCH JIŽ STOJÍ. JAKÁ K NĚMU VEDLA CESTA A CO TAM VŠE MÁME A CO UMÍME?

Cesta k vybudování pivovaru v Petrovicích byla opravdu trnitá. A to jak z hlediska ústavu památkové péče, místního stavebního odboru, tak objektivním příčinám daného období, které ovlivnily celou světovou ekonomiku a nevyhnuly se ani stavbě areálu v Petrovicích. A v neposlední řadě turbulentní situace loňského roku ve skupině firem ATT nutně posunuly kolaudaci stavby až na rok 2025. Původně bylo plánováno spuštění pivovaru již v polovině roku 2023, ale člověk míní a reálný život mění.

Jaké vybavení pivovaru máme a co všechno umíme je na samostatnou kapitolu pivovarnictví. Omezím se pouze na obecnou odpověď−pivovar s ročním výstavem do 8 000 hl/rok je vybaven téměř jako plnohodnotný průmyslový pivovar, a to ve všech aspektech. Na instalované technologii lze vyrobit všechny druhy a typy piv. Jeho produktovým zaměřením je ale spodně kvašený ležák. „Český ležák“ plzeňského typu, vyráběný dekokčním způsobem na několik rmutů s charakteristickou hořkostí, jakou jste již v minulém roce mohli nejednou ochutnat. Můžete se těšit na pivo sudové, lahvové ve skle, v plechovkách a pro sportovní turisty i v obalu PET lahve. Nejvíce se však těšte na tzv. tankové pivo přímo z ležáckých tanků z pivovaru, čemuž nemůže konkurovat žádný pivní obal. Vše je připraveno tak, aby nejenom sportovci doplňovali do těla správné iontové nápoje v podobě vitamínů, které tzv. živé pivo obsahuje. Konec konců každý moudrý a zkušený lékař vřele doporučuje v předpisu e-receptu „po malých dávkách jakékoliv množství“.

JAK SI VLASTNĚ STOJÍME VE SROVNÁNÍ S MÓDNÍMI TRENDY A KONKURENCÍ V TOMTO OBORU?

Módní trend je jako počasí a mění se v pravidelných cyklech jako roční období. Poslední roky po covidu byl nastaven jasný trend na trhu českých piv, a to návrat k české klasice. A tudy bude kráčet i Pivovar Petrovické Zlato. Již vlastní skladba technologie tomuto trendu více než jasně nasvědčuje a plně odpovídá požadavkům trhu českého ležáku. Samozřejmě v každém ročním období a v souvislosti s významnými událostmi holdingu, bude vždy připraven nějaký pivní speciál typu ALE, IPA, či Ležák s originální symbolickou příchutí. Nechte se překvapit a těšte se na každou návštěvu petrovického Pivovaru, který vás vždy něčím novým mile překvapí.

TUTO OTÁZKU SLÝCHÁTE JISTĚ ČASTO. KDY OTEVŘEME A NAJEDEME NA PLNÝ PROVOZ?

Ostrý provoz plánujeme s ohledem letní poptávky po nápojích až na letní období tohoto roku. A jestli bude výtěžnost pivovaru stoprocentní, to ukáží naše tržní schopnosti a možnosti, související se zprovozněním restaurace a sportovního areálu, kterých je pivovar nedílnou součástí.

NA JAŘE UŽ V PETROVICÍCH PLÁNUJEME ŠKOLENÍ A KONFERENCE. JAKÁ JE KAPACITA A CO VŠE UMÍME NABÍDNOUT? MÁTE I VIZI PIVOVARU V ČASOVÉM HORIZONTU DESÍTEK LET?

Konference v jarním období zcela jistě v petrovickém areálu ještě plánovat nelze. Pivovar je sice téměř dokončen, ale restaurace a s ní spojené prostory na dokončení stavby stále čekají. Ohledně vize a plánů jsme s majitelem naprosto ve shodě, a jsou jak jinak než hodně ambiciózní. Detaily nyní neprozradím, ale plán v horizontu pěti let je zavazující a čeká nás společně hodně výzev. A vy samozřejmě budete u toho v přímém přenosu. Rozhodně se nespokojíme jen s výrobou a dodávkami našeho piva kolem pivovarského komína v oblasti Rakovnicka, ale plánujeme export „Petrovického zlata“ do zahraničí, a to i do třetích zemí mimo EU.

PRO ČECHA JE SAMOZŘEJMĚ PODSTATNÁ CHUŤ ZLATÉHO MOKU. JAK BYSTE JI CHARAKTERIZOVAL A NA JAKÁ PIVA SE V PETROVICKÉM AREÁLU MŮŽEME TĚŠIT?

Abych vám nemíchal a nepletl chuťové pohárky a buňky, tak sdělím pouze dva typy PIVA ze sortimentu připravených pěnivých moků. První je náš „brend“ Světlý ležák 11 % – Petrovické Zlato 11, a druhý letní speciál – Summer Ale 10 %.

SVĚTLÝ LEŽÁK 11 %

Abych vám nemíchal a nepletl chuťové pohárky a buňky, tak sdělím pouze dva typy PIVA ze sortimentu připravených pěnivých moků. První je náš „brend“ Světlý ležák 11 % – Petrovické Zlato 11, a druhý letní speciál – Summer Ale 10 %.

SUMMER ALE 10 %

(letní ejlík) Svrchně kvašené pivo jantarové barvy, s nižším zbytkovým extraktem a příjemnou hořkostí v chuti. Intenzivní chmelové citrusové aroma pocházející z odrůd amerických chmelů. Chmelení probíhá za studena ve dvou fázích – při kvašení a během dozrávání v tanku. Pivo je kvašeno svrchními kvasnicemi a díky nižšímu obsahu alkoholu je obzvláště vhodné k letním sportovním aktivitám.